Možná rychleji, než dokážete ve své mysli virtuálně mávnout bičem, uběhlo pár dnů od naší srpnové výpravy do Moskvy a my se znovu vydali na východ, tentokrát pod vrcholky vznešeného a tajuplného Kavkazu. Jedním z cílů naší cesty byla navštěva mekky snad každého chovatele Achaltekinských koní - proslulého Stavropolského hřebčína.
      Jako výchozí základnu pro naše výjezdy jsme zvolili kouzelný lázeňský Pjatigorsk, který nám den co den, večer co večer, noc co noc nabízel nespočet neodolatelných lákadel. Město, jehož jedna poetická část měla v blízké budoucnosti tak radikálně zasáhnout do našich životů.