O plemeni   I   Naši koně   I   Napsali o nás   I   Fotogalerie   I   Výstavy   I   Závody   I   Zažili jsme   I   Spolupráce    


Úvod    Historie   Původ   Klasické sporty   Vytrvalost   Achal Teke od Ing. Milady Barešové   Vládkyně koní T.N. Rjabová

Vládkyně koní Achal Teke - paní Taťjana Nikolajevna Rjabová


"Kůň achal teké je žijícím monumentem historie národů. Je v prvé řadě památkou minulosti, jako je třeba staré Řecko a jeho kultura.
Achal teké pomáhá dokreslit kulturu národů a tento kůň je svědkem a spolutvůrcem historie i současnosti."

     Tato krásná a moudrá slova řekla žena nad jiné povolaná. Paní Taťjana Nikolajevna Rjabová. Právě tato žena má na starosti koně achal teké ve všech zemích světa. Těchto koní je poskrovnu. Oproti statisícům jedinců některých plemen, je achaltekinců jako šafránu, jako nejvzácnějšího koření.
Odhaduje se jich pouze na několik tisíc.
Paní Taťjana Nikolajevna Rjabová má na svých bedrech velkou starost.

     Nedávno byla u nás v ČR a to na osobní pozvání pana Martina Hofmana, nadšeného chovatele koní achal - teké z Říčan.
Jejím úkolem bylo zmapovat především čistokrevné ale i podílové koně Achal - teké. Ohodnotit je, vyhotovit přesné popisy, zhotovit fotografie a doložit a upřesnit rodokmeny.

     Podívala se na místa naší vlasti. K chovatelům, kteří se doslova upsali tajemným koním achal teké.

     Paní Rjabová měla plno práce. Musela toho stihnout mnoho za pouhých 5 dní. Přesto si našla čas, aby zodpověděla několik otázek o jejím životě a práci.
Měla jsem velké štěstí, že jsem se s touto dámou mohla setkat hned dvakrát. Jeden den to bylo při slavnostní večeři v Říčanech. Tu uspořádal pan Martin Hofman na počest této velké znalkyně koní.
Podruhé přímo u mne doma, kdy se s paní Natalií Majorovovou - Rychtaříkovou zastavily na kousek řeči.
Položila jsem jí několik otázek, které bych rozdělila na několik témat.
Její život, jak se dostala ke koním achal teké, zajímavosti o chovu a také její přebohaté vzpomínky. Podělím se s Vámi o všechno, co jsem se od této moudré ženy dozvěděla.

     Kde jste studovala, paní Rjabová ?

Studovala jsem v městě Ivanovo, to je asi 300 km severně od Moskvy. Po ukončení studia v r. 1972 jsem nejprve pracovala jako aspirantka v Kazachstánu. Koně achal teké měl dříve na starost pan Bilanogov v Turkménii, a on byl také vedoucím Plemenné knihy. Po jeho smrti byl opět chov dezorientován, mezi chovateli začal postupně panovat chaos.

     Vy jste tedy nastoupila na jeho místo ?

Nu, já jsem dostala úkol přímo od ministra zemědělství, abych dala zase chov koní dohromady, upřesnila ho, a vznesla řád a jasno. Začala jsem pracovat v Naučném institutu (VNIIK) - ten má sídlo v městě Divovo - asi 180 km od Moskvy.

     Co tato práce obnášela a obnáší ?

Sepsání všech jedinců koně achal teké, udělat jejich popisy, pořídit fotografie koní, sestavit rodokmeny, upřesnit který kůň achal teké je plnokrevný a který podílový.
Je to taková mravenčí a nekončící práce.

     Význam koní achal teké je velký, ale klade také velké nároky na chovatele. Koně se třídí dle typu.
Koně Achal-teké jsou na Kavkaze, v Kazachstánu a Turkménii. Po roce 1972 bylo vybráno celkem asi 400 klisen a 90 hřebců.
Turkméni si nyní řídí svůj chov achalů sami.
Bez jejich koní čítá počet achalů přes 1000 čistokrevných koní včetně Kazachstánu, ČR, zemí Evropy, Azerbajdžánu a Ukrajiny.
Lugovskij hřebčín v Kazachstánu je řízen státem.
Pozn: paní T.Rjabová má titul doktor věd. Má na starosti koně achal - teké na celém světě, vede jejich Plemennou knihu.

     Poprosila jsem paní Rjabovou, aby nám řekla, kdy se poprvé setkala s koňmi achal teké, a na které vzpomíná nejraději. Slyšte :

Poprvé se setkala p. Rjabová s hřebcem Tele-Kuš v cirkusu. Chtěli ho dát zabít, pak ho ale na základě přímluv dali do sportovní školy. Sama byla na praxi v hřebčíně Voschod, kde se setkala se třemi nezapomenutelnými achaly.
Především legendární krásný hřebec Mele-Kuš, který byl později dán darem anglické královně. Pak hřebci Abrif a Farchad.
Velmi oblíbeného měla hřebce achal teké jménem Gurgen z Turkmenie (Gurgen je jméno dávné ženy). Byl to zlatý hnědák. Paní Rjabová ho dostala jako dar, a také, aby s ním jezdecky pracovala. Ihned si tohoto krasavce zamilovala, jezdila na něm i všestrannost, dokonce i na začátku svého těhotenství. Byl to jedinečný kůň.
Další hřebec, na kterého ráda vzpomíná, je Chalif, rovněž zlatý hnědák, který později působil v Lugovském hřebčíně.

Paní Rjabová děkuje Pánu Bohu za to, že může pracovat s těmito božskými zvířaty, jakými jsou koně Achal teké.

     Na závěr paní Rjabová řekla :

"Achalteké je kůň nesmírně důstojný, vznešený a je třeba ho zachránit pro další věky."
"Já jsem jim svůj život zasvětila. A říkám, že tohoto koně je třeba milovat!"

Maminka paní Rjabové byla zdravotní sestra a nevlastní otec byl umělecky založen, byl malíř. Paní Rjabová se narodila ve válce, a to v roce Koně, podle čínského kalendáře. Jako by si byli osudem předurčeni. Zhruba o čtvrtstoletí později se narodil p. Martin Hofman, rovněž v roce Koně. Možná proto si mají tolik co říci. Oba totiž milují koně achal teké, kteří se jim stali doslova osudem.

     Paní Taťjana Rjabová je plnoštíhlá dáma s nesmírně moudrýma a bystrýma očima. Je vlídná a laskavá, ale dostatečně energická k tak náročné práci. Je absolutní znalkyní svého oboru, to jest chovu koní achal - teké. A o těchto koních dokáže tak poutavě hovořit.

Ráda bych se s vámi podělila ještě o jeden zážitek :

     Paní Dr. Rjabová mi věnovala darem krásný kalendář s fotografiemi nádherných achaltekinců. Na každé straně, vždy pod velkou barevnou fotografií některého z krasavců, je malá série černobílých snímků, na kterých jsou koně z těch nejslavnějších a nejzajímavějších. Ale není pod nimi žádný nápis, o kterého konkrétního koně se jedná.
Malé snímky zobrazují většinou už nežijící koně, ale řadící se mezi nejslavnější.
Poprosila jsem paní Rjabovou, zda by mi neřekla jméno alespoň některého z nich.

     S jistotou mistra svého oboru říkala u jednotlivých foteček jména, jak se který kůň jmenuje, kdy žil, a něco krátce o něm.
Je mezi nimi i fantasticky krásný Melekuš, věnovaný britské královně. Jsou tu podobizny klisen Sulgej či Teze, nebo známý plemeník Gelišikli ... a další a další.
Jejich jména říkala s absolutní jistotou i tehdy, když jsem listy obracela různě na přeskáčku. Pokud si asi na dvě jména nemohla vzpomenout, hněvalo ji to a nakonec je doplnila.

     Paní Rjabová je člověk, ze kterého vyzařuje klid, jistota a velká životní moudrost.
Pakliže hovoří o koních Achal Teke, ocitá se nejen ona, ale i posluchač v jiném světě.
Je nabita kladnou energií nejen svou vlastní, ale jsem přesvědčena, že je to i síla, kterou čerpá právě u koní Achal Teke, a je také člověkem, který ji umí rozdávat.


V kalendáři jsou vždy u každého měsíce krásná slova o koních Achal Teke, z různých časů a staletí. Pro květen tam je v překladu o koních Achal Teke toto :

"Zvláště krásná je jejich šíje a hlava, kterou oni drží vysoko, a tak, že se hubou skoro dotýkají hrudi. Tak vysoko, že chřípí je ve výši kohoutku."
     Řekl a napsal                 Vegecius, 4. stol. našeho věku

Večer v Říčanech

Pan Martin Hofman, který osobně pozval paní T. Rjabovou zároveň při příležitosti její návštěvy u nás uspořádal v jedné půvabné restauraci Říčan slavnostní večeři.
Bylo tu na 30 milých lidí, které spojuje láska a náklonnost ke koním achal - teké a jsou schopni pro ně ledacos udělat.

Nálada veselá a hřejivá, a čestným hostem byla právě paní Rjabová. Bylo mi ctí sedět u stolu vedle této vzácné ženy. Večeře se všemi chody byla vynikající. Nechyběly slavnostní projevy, poděkování a přípitky. Vše bylo dokonale zrežírováno. A to nám celou dobu krásně zpíval pan Kamil Emanuel Gott.

     Děkujeme za tento krásný večer,
          na jaký se nezapomíná !

Rozhovor s Dr. T.N. Rjabovou provedla a článek o ní vypracovala pro realitní kancelář Martin Hofman - Komplex Kontakt paní Ing. Milada Barešová